pozadi
nadpis

FILOZOFIE SHORINJI KEMPO

Tento text stručně shrnuje základní myšlenky filosofie Shorinji Kempo.

Neoddělitelnou součástí Shorinji Kempo je filosofie nazvaná Kongo zen. Kongo zen je učení zakladatele Shorinji Kempo, které vychází ze severní školy čínského zen buddhismu. Jeho počátky lze nalézt na přelomu 7. a 8. století n.l., kdy došlo k rozdělení zen buddhistické školy na severní a jižní. Zásadní rozdíl mezi nimi spočívá v pohledu na dosažení osvícení. Podle učení jižní školy přichází osvícení náhle při meditaci. Následovníci severní školy naopak věří, že osvícení je postupné. Jinými slovy, neustálým snažením lze každý den dosáhnout nepatrného zlepšení. A právě to je jeden ze základních principů, na nichž je založen Kongo Zen.

Slovo "osvícení" může působit poněkud nedosažitelně a většinu z nás zřejmě odradí. Podle učení Kongo zenu ale není potřeba dávat si takovéto nedosažitelné cíle. V tomto ohledu je přístup severní zenové školy daleko bližší životu běžného člověka. Pro začátek je dostačující si uvědomit, že my a jedině my sami jsme zodpovědní za sebe samé a za své činy. Stejně tak schopnost cokoli se naučit či v čemkoli se zlepšit, má jen každý z nás sám. Ani sebelepší učitel za nás tuto práci neudělá, ten nám může pouze ukázat cestu. Vykročit po ní již musíme my sami. Kongo zen nás učí, že každý člověk je jedinečná osobnost. Proto není důvod navzájem se porovnávat. Spíše než vzájemnému porovnávání bychom se měli věnovat rozvoji sama sebe. Pak můžeme srovnávat, jakého pokroku jsme dosáhli my sami dnes, tento měsíc či rok.

Základem učení Kongo zenu je Dharma, hybná síla, či jakýsi univerzální zákon, který je příčinou všeho dění ve vesmíru. Pojem Dharmy není jednoduché popsat a pochopit. Buddha přiblížil podstatu Dharmy následovně: "Všechno je v neustálém pohybu, vše se mění, protože vše skýtá neomezené možnosti. Všechny změny jsou pouze relativní, vše ovlivňuje všechno ostatní a je také vším nazpět ovlivňováno. Nic se neděje nezávisle na ostatním."

Dharma není něco, k čemu se lze modlit či co lze jakkoli uchopit. Avšak lze ji vycítit ve všem dění okolo, je to energie změny, podstata všech věcí a všeho dění, zdroj života, jež přináší život a udržuje při životě všechna stvoření. Každý musí její činnost rozpoznat sám. Při pohledu na svět očima Kongo zenu je každé stvoření součástí Dharmy. To znamená, že každý člověk je vzácný a zaslouží si respekt. Jedna ze základních charakteristik Shorinji Kempo je proto vyjádřena japonským pojmem fusatsu katsujin. Ten lze přeložit jako "nezabíjet, ale probouzet". To se odráží také v bojových technikách Shorinji Kempo. Jsou navrženy tak, aby měly maximální efekt bez trvalých následků na těle. Toho je dosaženo použitím vybraných tlakových bodů a technik, které berou v úvahu anatomii lidského těla.

Kongo zen, podobně jako zen buddhismus neřeší otázky vzniku světa, posmrtného života, existence nebe či pekla, bohů a duchů. Ani se nesnaží polemizovat s vědeckým pohledem na svět. Kongo zen je filosofie pro běžný život. Bere v úvahu nejen duševní, ale i tělesnou stránku lidské existence. To proto, že u lidského organismu nelze oddělit mysl od těla, obě části jsou na sobě závislé, nemohou existovat jedna bez druhé a obě se navzájem ovlivňují. Například, propadne-li člověk depresi, je i jeho tělo ochablé a slabé. A podobně, je-li člověk nemocný, je velmi těžké udržet jasnou mysl a pozornost. Jedním ze základních konceptů je proto jednota těla a mysli (ken zen ichinyo). Právě pravidelný trénink Shorinji Kempo umožňuje rozvíjet obě tyto součásti lidské existence a nalézt cestu k jejich harmonickému sjednocení.

Další významnou charakteristikou Shorinji Kempo je rovnováha mezi silou a láskou (riki ai funi). To lze jednoduše popsat příslovím: "Láska bez síly je bezmocná. Síla bez lásky je násilí." Jinými slovy, pouhým sněním a přemýšlením bez příslušných činů nikomu nepomůžeme. Na druhou stranu je zapotřebí jednat s rozmyslem a dobrým úmyslem. Naše činy působí na lidi a prostředí okolo nás, protože žijeme ve společnosti, kde nikdo není a nemůže být nezávislý na ostatních. Na druhou stranu nikdo by neměl být ani absolutně závislý na ostatních. Doshin So zakládal Shorinji Kempo s cílem vytvořit mírumilovnou společnost, kde se budou lidé vzájemně respektovat a budou si pomáhat. A protože základním stavebním kamenem společnosti je jednotlivec, musí být taková společnost tvořena z jednotlivců s vyváženou osobností, kteří budou schopni respektu k sobě stejně jako k ostatním. Toto Doshin So popsal svým výrokem "Polovinu štěstí pro nás, polovinu pro ostatní".

Kongo zen je filosofie porozumění a Shorinji Kempo je cesta k dosažení tohoto porozumění. Toto porozumění znamená uvědomit si, že každý z nás je zodpovědný za svůj život. Svými činy však zároveň ovlivňujeme životy ostatních. Jaký bude náš život, a v jaké společnosti ho prožijeme, tedy závisí na každém z nás. Proto prý Doshin So často říkával: "Člověk, člověk, člověk, vše závisí na kvalitách člověka".

Cílem Shorinji Kempo je vytvoření dokonalého světa. To je zřejmě nedosažitelné. Ale není každý krok správným směrem důležitý? Stejně jako existuje nespočetné množství lidských povah, tak existuje nespočetné množství cest k tomuto cíli. A Shorinji Kempo je jednou z nich.